Claudio Monteverdi

Claudio Zuan Antonio Monteverdi (místo nářečního ''Zuan'' se někdy uvádí spisovný tvar ''Giovanni'', příjmení se řídce objevuje i jako ''Monteverde''; pokřtěn 15. května 1567 v Cremoně, zemřel 29. listopadu 1643 v Benátkách) byl italský hudební skladatel z období přelomu renesance a baroka. Monteverdi svými hudebními inovacemi významně přispěl ke zrodu barokního stylu. Byl autorem řady profánních i sakrálních děl, významný je zejména jako dovršitel formy madrigalu (zkomponoval devět sbírek madrigalů) a jeden ze zakladatelů opery (např. ''Orfeus'', ''Ariadna'', ''Korunovace Poppey'').

Monteverdi byl žákem cremonského skladatele Marc'Antonia Ingenieriho. Tvůrčí zralosti dosáhl ve službách mantovského vévodského dvora, v nichž setrval 22 let a získal zde všeobecné uznání jako operní skladatel. Poté, co byl v rámci úsporných opatření propuštěn z Mantovy, získal roku 1613 prestižní místo kapelníka baziliky svatého Marka v Benátkách, kde setrval až do smrti a podstatně přispěl k rozvoji hudebního života tohoto bohatého městského státu.

Ve svých kompozicích Monteverdi uplatňoval jak tradiční renesanční styl (jejž označoval jako ''„prima pratica“''), tak i nový mnohem expresivnější a zvukomalebnější styl raného baroka (''„seconda pratica“''). Slavná polemika konzervativního hudebního kritika Artusiho přiměla Monteverdiho formulovat teoretické základy nového hudebního slohu v předmluvě k ''Páté knize madrigalů'' (1605).

Stejně jako ostatní skladatelé své doby upadl i Monteverdi postupně do zapomnění, zájem o jeho dílo se však začal obnovovat počátkem 20. století. Dnes již Monteverdi má pevné místo v kánonu klasických skladatelů jako představitel raného baroka a operní tvůrce. Získáno z Wikipedie